Fara

Nová farní budova pochází z roku 1690 - 1692. Předešlá fara, bysterskými označována „stará fara“ se nacházela v těsné blízkosti středověkého kostela, a to po jeho severním boku v místě dnešního domu na náměstí čp. 85. Byla dřevěná s malým podkrovím, kde se nacházel příbytek kaplanů. K obytné budově přiléhaly rozsáhlé hospodářské objekty.
Příčiny výstavby nové fary před koncem 17. století nejsou zcela vyjasněné. Kronikář František Elčkner poukazuje na dvě skutečnosti:

-          rozložité farní stavení bylo již stářím sešlé

-          bylo postaveno v nerovném terénu tedy na nepříliš výhodném místě.


Podle našich nejnovějších zjištění bylo zásadnějším důvodem založení Škapulířového bratrstva r. 1683, po němž nastal značný nárůst výkonů duchovní správy, kdy stará fara přestala naprosto dostačovat potřebám kněží a farnosti.
Proto bylo vybrána nová parcela v místech někdejší dvojice malých domků při staré cestě od Sulkovce, západně od původního kostela. Oba domy zde stávaly, jak uvádí kronikář až do roku 1642. Následně jeden z domků po ohni již nebyl obnoven. Druhý domek odkoupil bysterský pan farář Bohumír Antonín Herbst a tak vzniklo dostatečné místo ke stavění nové farní budovy. Původní majitel domku Bartoloměj Mach si za získaných 25 kop grošů míšenských postavil domek na bývalé farské zahradě v místě dnešního domu čp. 89.
Plány na výstavbu nové fary vypracoval v roce 1690 vrchnostenský polír Jakub Rupert. Ve stejném roce bylo přistoupeno k výstavbě fary. Majitel panství Jan Pavel Leopold hrabě z Walderode daroval stavební materiál, práci vykonávali farníci zdarma. Farní budova byla vystavěna z černého kamene a cihel, střecha byla kryta šindelem. Celý areál fary byl dokončen v roce 1692. Sestával z patrové obytné budovy a volně navazujících hospodářských budov obklopujících dvůr. Za farou byla zahrada. Tato původní budova prošla stavebními úpravami v průběhu 19. století. Během tohoto století byla uchráněna před dvěma velkými požáry, které postihly bysterskou Podkovu:

-          v roce 1872 vyhořela celá řada zemědělských stavení od čp. 49 po čp. 44

-          v roce 1883 znovu vyhořela celá řada stavení od čp. 42 po čp. 34

Interiér fary je ponejvíce upraven rovnými hladkými podhledy. V přízemí se zachovaly původní stropy klenuté půlkruhově valenými klenbami. Celý interiér farní budovy je doplněn bohatou církevní obrazovou výzdobou. Významnou dominantou v přízemí farní budovy je nově upravená kaple, která je používána pro bohoslužby ve všední dny v zimním období.
V meziválečném období minulého století byly hospodářské budovy přestavěny na orlovnu. V současné době byly provedeny velké úpravy farního dvora, kdy byla budova orlovny stržena a na jejím místě vzniklo dětské hřiště.
Do průčelí výstavné jednopatrové farní budovy je umístěn korunovaný alianční erb s dvojicí oválných štítů se znaky pánů z Martinic a Bukůvky s letopočtem 1692, v kartuši v nadpraží IHS. Vpravo od vstupních dveří byla umístěna v roce 2006 pamětní deska ThDr. PhDr. Eduarda Broje, děkana, který ve zdejší farnosti působil od roku 1959 do roku 1989.

Vybráno z historických knih o Bystrém kronikářů Václava Batíka, Františka Elčknera a badatele Jaroslava Sadílka.

Přílohy:
Stáhnout tento soubor (fara-cp-43.pdf)Karta kulturní památky[ ]116 kB

Vytisknout E-mail

>