Charta vesnic

Věříme, že venkov může mít obrovský vliv na úspěšnou budoucnost Evropy, a že k tomu má dostat co největší příležitost.

Tato charta proklamuje rozvoj venkova, jeho kultury, zemědělství, turistiky, dopravy, školství i ekonomiky.

Žádáme zástupce obecních samospráv, aby jako první krok vpřed přijali tuto chartu na nepolitickém základě.

Signatáři charty cítí odpovědnost za šíření jejích myšlenek a zavazují se aktivně prosazovat její cíle.

Ve Wijk aan Zee v prosinci 1999 podepsali:

  • Maggy Steen, Aldeburgh (Anglie)
  • Kalle Kiipus, Killingi Nomme (Estonsko)
  • Michel Balbot, Mellionnec (Francie)
  • Spyros Bogdanos, Paxos (Řecko)
  • Massimo Palazzeschi, Pergine Valdarno (Itálie)
  • Luis Antonio Noriega, Porrúa (Španělsko)
  • Rudi Krosch, Stroebeck (Německo)
  • Lone Akselsen, Tommerup (Dánsko)
  • Magda Berndsen-Jansen, Wijk aan Zee (Nizozemí)
  • Hana Sejkorová, Bystré (Česká republika)
  • Leonóra Becker, Palkonya (Maďarsko)

CHARTA EVROPSKÉHO VENKOVA

Každý člověk má vlastní svět, rodinu a okolí, ve kterém vyrostl. Tyto vlastní světy se skládají do větších a větších celků: obec, kraj, stát, světadíl, planeta. Vesnice je dávný lidský rozměr světa. Je to svět známý, plný blízkých lidí i věcí. Přes všechen pokrok, přes všechny změny bude vždy rozdíl mezi tím, co známe, a tím, co je nám blízké. V tomto smyslu rozdíl mezi městem a venkovem nezanikne. Když se nám to, co bylo známé, odcizí, ztrácíme kořeny. Politik věnuje úsilí tomu, co se lidem jeví jako vzdálené, a zanedbává to, co je jim blízké. Obecní správa vychází z místních poměrů. Pokud politika tyto poměry přehlíží, ztrácejí obce pocit odpovědnosti a všechny nedostatky svedou na vyšší orgány. Řada vesnic podlehla urbanizaci a stala se pouhým obytným předměstím. Taková obec ztrácí vlastní identitu.

SVĚT Z POHLEDU VENKOVA

V městském prostředí je vzájemný styk anonymní. Na venkově jde vždy o vztah mezi lidmi. A lidem je třeba věřit víc, než je těď právě zvykem. Venkov je místem setkávání. Uprostřed unifikované civilizace bez hranic člověku chybí jeho vlastní koutek. Větší respekt k svébytnosti venkovských komunit mohl zabránit nejhorším následkům pocitu vykořeněnosti a přispět k lepšímu vnímání pokroku. Na vsi je pravidlem znalost místního prostředí. Jeho stav a vývoj se dotýká všech obyvatel. Péče o kvalitu okolního prostoru je tu předmětem společné odpovědnosti. Ve městě je kultura produktem, který zpravidla vnímá každý individuálně. Na vsi je kultura nositelem sociálních funkcí, lidé ji prožívají společně. Přirozeností venkova je soustředit se především na tvůrčí proces, ne na jeho výsledek. Je žádoucí věnovat pozornost drobnému podnikání. Přestože nemá velký obrat, představuje důležitou oporu venkovské svébytnosti a sociálního smíru. Stejnou pozornost zasluhuje kulturní dědictví venkova, jež zrcadlí jeho historii a tím potvrzuje jeho identitu. Venkovan má snahu řešit sporné otázky smírně. Pokud se někdo z vesnického společenství obrátí na vyšší autoritu, může narušit rovnováhu místních vztahů. Na venkově hodně záleží na neformálnosti. Vzájemné dohody tu míří přímo k věci a nedbají na náležitosti, všichni se řídí přirozeným citem pro to, co je správné. Vyšší správní orgán, který takový stav ignoruje, vytváří podmínky ke konfliktu. Základním rysem venkovského života je vstřícnost. Cizí šlověk je na vsi vždy středem pozornosti a rychle navazuje osobní kontakty.

JAK BY MĚL SVĚT NAHLÍŽET NA VENKOV

  1. Venkovská ekonomika
    Je třeba podpořit drobné podnikání. Nejenže vytváří pracovní příležitosti, ale má i společenský význam. Venkov potřebuje takové služby, které odpovídají představám i potřebám jeho obyvatel.
  2. Výroba potravin
    Zemědělci pro venkov vždy hodně znamenali. Obděláváví půdy patří k prvním článkům potravního řetězce. Řada farmářů teď odchází z vesnice nebo končí s výrobou. Je třeba veřejně prohlásit, že kvalita potravin závisí na úrovni zemědělců, a ne pouze na ekonomických strukturách.
  3. Venkovská kultura
    Kultura na vesnici nepotřebuje nákladné prostředky. Většinou stačí podpora místních aktivit a jejich základní vybavenosti. Tam, kde takový základ chybí, by měly veřejné orgány hledat řešení podle konkrétních podmínek a nevnucovat jednotné vzory.
  4. Občanská vybavenost
    Různé subjekty se někdy snaží na vesnici budovat stavby, které tam podle názoru obyvatel nepatří. Plán rozvoje musí vycházet z obrazu dosavadní zástavby v relaci s charakterem okolí. Výstavba se příliš často dostává do rozporu s ochranou krajiny.
  5. Demokracie na vsi
    Celostátní politické strany zpravidla nemívají rozhodující vliv ve vesnických samosprávách. Dodržování jejich programu by překáželo nezbytným dohodám. Správní orgány všech stupňů až po evropské by si měly najít čas a vypracovat stanovisko k této skutečnosti. Politická volba je úzce spojena s osobní odpovědností a iniciativou vesničanů.
  6. Sociální poměry
    Na vsi nelze dělit společnost na spotřebitele, chodce, svobodné, příjemce dávek atd. Na vsi neexistují abstraktní otázky, ale potřeby živých osob. Každý problém a jeho řešení tu má svou tvář. Sociální smír (o nějž ostatně usilují vládní opatření) je na vsi přirozeným stavem. Legislativa a podpora vyšších správních orgánů by měly vycházet i z těchto předpokladů.
  7. Venkov a příroda
    Příroda se vyvíjí jen zvolna, mnohem pomaleji proti tempu lidské činnosti. Je na čase přijmout opatření k ochraně přírody a bohatství biologických druhů.
  8. Vesnice a svět
    Dopad všeobecného rozvoje se venkovu nevyhýbá. Následky opatření v oblasti průmyslu, dopravy atd. zasahují i do života na vsi. Zájmy vesnice přitom nejsou podřízeny ostatním zájmům společnosti, naopak tvoří jejich rovnocennou součást, takže stojí za posouzení. Postoj NIMBY (Not In My Back Yard - ne na mém dvorku) protiřečí rovnosti zájmů.


JAK CHARTA VZNIKLA

V roce 1996, kdy byla městem evropské kultury Kodaň, se dánská obec Tommerup na protest proti opomíjení venkova vyhlásila Vesnicí evropské kultury. Tato myšlenka inspirovala široké mezinárodní hnutí, na jehož základě se Vesnicí evropské kultury pro rok 1999 stala holandská přímořská obec Wijk aan Zee. Ta navázala styk s dalšími deseti vesnicemi z celé Evropy, které společně předložily tuto chartu na vědomí Evropskému Parlamentu.

VytisknoutE-mail

>