Nová farní budova pochází z roku 1690 - 1692. Předešlá fara, bysterskými označována „stará fara“ se nacházela v těsné blízkosti středověkého kostela, a to po jeho severním boku v místě dnešního domu na náměstí čp. 85. Byla dřevěná s malým podkrovím, kde se nacházel příbytek kaplanů. K obytné budově přiléhaly rozsáhlé hospodářské objekty.
Příčiny výstavby nové fary před koncem 17. století nejsou zcela vyjasněné. Kronikář František Elčkner poukazuje na dvě skutečnosti:

-          rozložité farní stavení bylo již stářím sešlé

-          bylo postaveno v nerovném terénu tedy na nepříliš výhodném místě.

Přílohy:

Karta kulturní památky

[ ]

116 kB

Při procházce městem musí každého zaujmout barokní sochy, které nesmazatelně podtrhují atmosféru historického města. Nejkrásnější z nich je socha Sedmibolestné Panny Marie, jejímž autorem je J. Pacák. Socha pochází z roku 1725 a stála původně namístě dnešního obchodního domu, dnes má svoje důstojné místo na náměstí před kostelem.

Přílohy:

Karta kulturní památky 1	[ ]	113 kB
Karta kulturní památky 2	[ ]	153 kB
Karta kulturní památky 3	[ ]	124 kB
Karta kulturní památky 4	[ ]	110 kB
Karta kulturní památky 5	[ ]	111 kB

Zajímavě architektonicky řešená budova TJ Sokol (projekt ing. arch. Jan Drůbek), postavena svépomocí v letech 1932-1934.  Členstvo odpracovalo 50.000 hodin, finanční náklad činil 340.000,-- Kč, tj. polovina plánovaného rozpočtu. Tělovýchovný a kulturní stánek města s pamětní deskou starostovi a mecenáši MUDr. Janu Drůbkovi (1869-1941) nad vchodem do divadelního sálu. Jeden z nejpozoruhodnějších sokolských stánků v Župě krále Jiřího. V Sokolovně se konaly slavné Šibřinky a vynikající divadelní představení, na letním cvičišti veřejná cvičení a volejbalové turnaje o Horácký pohár. Fotbalové hřiště vybudováno v roce 1954 pro oddíl kopané DSO Sokol a otevřeno 1. května t.r. V témž roce sehrál fotbalový oddíl 28 utkání, z nich 9 vítězných, s celkovým skóre 67:114. A fotbal se v Bystrém uchytil.

Přílohy:

Karta kulturní památky

[ ]

116 kB

Jedno z nejstarších dřevěných stavení Na Podměstí č. 137 s letopočtem 1723, od roku 1772 obývané Brtounovým rodem. Jan Brtoun, účastník revolučních událostí roku 1848 a přítel kominíka Vincence Federsela-Vedřela (1812-1895), očekával od císařem vyhlášené konstituce "ráj na zemi". Píše o něm Teréza Nováková (1853-1912) v románu Na Librově gruntě. Na římse je vyryt kroužek o průměru 11 cm, což prý značilo velikost bochánku chleba v roce 1811. V současné době Minimuzeum s expozicí ruční obuvnické výroby.

Stavení č. 137 ve Vedřelově ulici patří v Bystrém mezi nejstarší dochovaná obydlí. Údaje sahají až k roku 1723, kdy na obecním místě postavil Jiřík Michl chalupu. Byl majitelem do roku 1765. Toho roku dostal chalupu zeť Jan Šenk za 10 kop.

Nejznámějším majitelem chalupy byl v letech 1848 - 1868 Jan Brtoun se svou ženou Annou. Brtoun byl vlastencem, propagátorem myšlenek Karla Havlíčka Borovského, jedna z postav románu Terézy Novákové Na Librově gruntě.

Přílohy:

Karta kulturní památky

[ ]

110 kB

Pokračovat ve čtení

Vytisknout E-mail

Je to barokní budova, která tvoří spolu s chrámem "srdce" bysterské Podkovy. V jejím interiéru je sídlo městského úřadu. V krásné obřadní síni se odehrávají všechny důležité události města - vítání nových občánků do života, uzavírání manželství, vítání hostů partnerských obcí a svých rodáků. První radní dům stavěli purkmistr a konšelé v roce 1560. Tento dům byl z části zděný a z části dřevěný a jeho součástí byla městská šatlava.

Přílohy:

Karta kulturní památky

[ ]

125 kB

Kostel v Bystrém je zasvěcen sv. Janu Křtiteli a je údajně nejstarším poutním místem Panny Marie Karmelské u nás. Původní stavba pocházela asi z 12. století a prošla několika změnami, z nichž velmi významná byla oprava v roce 1601, kterou nechal provést tehdejší majitel zámku - Jan Bezdružický z Kolovrat.

Přílohy:

Karta kulturní památky

[ ]

167 kB

Historie stavby a panství

Přicházíte-li k Bystrému z té správné strany, pak nemůže uniknout vaší pozornosti úpravná renesanční stavba zdejšího zámku. August Sedláček ve svých skvělých Hradech, zámcích a tvrzích království Českého uvádí stať o Bystrém slovy, která jsou pěknou charakteristikou tohoto objektu: „Nevelký kus cesty od Svojanova na západ rozkládá se v údolí město Bystré, poskytující se svým velikým kostelem a zámkem krásný pohled. Cesta k němu jest jako zahrada krásna, plna rozkošných skupin stromův. Východně od města stojí na výšině nad potokem zámek Bysterský, v nové podobě též Frischberg řečený, znamenité a velké stavení, po jehožto jedné straně krásné zahrady, po druhé straně poplužný dvůr Ratina (snad Radyně neb Hradyně) nenacházejí. Jest do čtverhranu stavěn se dvorem uvnitř a býval věží a bicími hodinami ozdoben. Že však věž opustla, pobořili ji, hodiny pak i s cimbály a jedním zvonem uložili v hospodářské špižírně." Tak tedy viděl Bystré v 2. polovině 19. století August Sedláček.

Přílohy:

Karta kulturní památky

[ ]

398 kB